Krátkodobé a nenáročné rozehřívací techniky (typu: kolik jmen si pa–

matuji, jaká je moje nálada vyjádřená barvou, místa si vymění všichni, kdo

mají určitou společnou charakteristiku, házení míčku aj.) mají nečekaně

osvěžující účinek a mj. vytvářejí pro účastníky bezpečný společný zážitek,

který umožňuje budovat povědomí o vlastním členství ve skupině. Navíc

i sebejednodušší technika nutí účastníky k tomu, aby se nějak projevili.

Spolehlivým způsobem propojení se skupinou bývá také krátké vlastní

představení se účastníků. Velmi výhodné je, pokud trenér nabídne jednodu–

chou strukturu tohoto představení (při pasivitě účastníků) nebo je požádá

o méně typické charakteristiky (jaké jídlo mi nejvíc chutná, co bych dělal

s opravdu hodně penězi, kam bych se rád podíval ve světě, ve vesmíru atp.).

Vedoucí hry může samozřejmě využít svého kvalitního a kvalifikované–

ho odhadu členů skupiny a využít k zahájení techniky jedince, kteří jsou

ochotnější spolupracovat a méně se obávají veřejně se projevit.

Pravidla

Velmi užitečnou pomůckou jsou pravidla průběhu her (v ideálním přípa–

dě je vytvoří skupina za doprovodného moderování trenéra a v průběhu set–

kávání jsou někde dostupně vyvěšena nebo k nahlédnutí). Pravidla napomá–

hají zajišťovat bezpečí členů skupiny (např. možnost komunikační stopky při

pocitu ohrožení, možnost říci dané aktivitě ne) a preventivně zajišťují bez–

pečnou možnost projevení odlišných názorů a pohledů na problém. Pravidla

mohou rovněž sjednocovat časový konsenzus pro práci skupiny, formu a po–

dobu vzájemného oslovování v souladu s preferencemi účastníků apod.

Je dobře, pokud má vedoucí výcviku vytipované předem problémové

oblasti, které potřebuje pravidly ošetřit, a učiní z nich předmět diskuse.

Vhodné je takto upravit pravidla práce s časem, možnost mlčení či aktivity,

zpětnou vazbu pro ostatní, pocit bezpečí atp.

Přínosné je rovněž ošetřit míru dobrovolnosti účastníků a obavy ze se–

lhání upozorněním, že jakékoli sdělení, jakkoli odlišný úhel pohledu jsou

v pořádku, protože právě snahou o porozumění různorodosti se můžeme

pokusit pochopit různorodost kulturních specifik.

Důležité je ovšem také to, aby pravidla byla přijatelná i pro trenéra samotné–

ho a aby je dokázal svým chováním akceptovat. Pokud vysílá rozporné signá–

ly dohodnutým pravidlem a svým vlastním chováním (např. respektování času,

respektování nekuřáckého prostředí, přijatelnost odlišného pohledu na pro–

blém), vytváří tak ve skupině nejistotu a situace je pro účastníky nepřehledná.

146